Z Poděbrad až na kraj světa
O pěší pouti z Čech do Santiaga de Compostella a dál na mys Capo de Finisterra
Rhona u Chavanay znamená vinice, vinice, jablečný sad a zase vinice. Dobře načasovaná podzimní návštěva tak přináší zážitky všeho druhu.
Městečka jsou na cestě jako ostružiny na proutku. Faramas, Tourdan,Bellegarde, Assieu. I když dnešní putování končí umrlčí károu.
Když jdete svatojakubskou pouť bez mobilu a mapy, je překvapení na každém rohu. V La Côte-Saint-André byl nejen pan Belioz, ale i obrovský trojský kůň
Během cesty jsme si párkrát houby nasbíral. Ale pravá sezóna zjevně začíná až teď. Pravda je, že tyhle černé houby bych dřív doma nesebral.
Kopečky se zmenšují, zůstávají vinohrady a mění se název oblasti. Dávám sbohem Savojsku, čeká mě prudce proudící Isére. Podobnost názvu s Jizerou není náhoda.
Život není film. Nechcete přece jen čumět, jak druzí předvádějí, že jsou top a happy v každé vteřině. Jdi a dívej se kolem. To stačí.
Není to tak, že během pouti jen berete. V Chanaz jsem se přesvědčil, že šance někomu pomoci přijde stejně rychle jako dárek za ni. Báječný zážitek, zachránit dámu v nouzi.
Řeka Rhona je jednou z nejkrásnějších řek Francie. Jenže když leje, tak si tu vodu zespoda fakt nevychutnáte.
