Je rozdíl mezi poutníkem a turistou?

V katedrále města Condom visí vše vysvětlující cedulka, která velmi dobře charakterizuje rozdíly. Turista jde do kostela žádat, poutník děkovat. Podle mého názoru se tohle vysvětlení dá vztáhnout obecně na chování obou skupin lidí.

Kdo je turista

Základem slova je francouzský výraz tour, tedy okruh, kroužení, točení. Přeneseně je turista člověk, který někam přijede, oběhne kolečko největších zajímavostí v dané lokalitě a maže zpátky domů.

Pokud je těch zajímavostí víc nebo z více oborů -památky, gastronomie, různé události apod., tak se zdrží.

Platí přiměřenou sumu místním lidem za to, že mu tyto zajímavosti ukážou nebo předvedou. Ví o všem dopředu z internetu nebo katalogu a má naprosto jasnou představu, co se má dít.

Všechno musí být po jeho, protože si přece zaplatil!

V podstatě konzumuje zážitky, ať už je to výstup na kopec, návštěva pralesa, pouště nebo zaplavené město. Hlavně aby to bylo „něco“. Na tom samozřejmě není nic špatného pokud kvůli turistům nedojde k ničení těch zajímavostí. Což se pravidelně děje.

Kdo je poutník

Poutník krajinou jen prochází. Protože jde pěšky, je vystaven přírodním živlům- slunci, deště, větru. Už to je pro mnoho lidí samo o sobě zážitek.

Cesta se navíc mění – jde do kopce, z kopce, je kamenitá, písčitá, bahnitá nebo pokrytá travou. On se přizpůsobuje jí – nepožaduje, aby se přizpůsobila jeho požadavkům.

Nepotřebuje žádné šokující zážitky, protože vnímá změny celým tělem i myslí. Je díky tomu mnohem citlivěji nastaven.

Po nějaké době začne brát změny jako dar a za dar se sluší poděkovat. Takže se jeho mysl plní vděčností. Za krásný výhled. Za sluníčko po zamračené obloze. Za déšť v teplém dni. Za suché spaní po tom co promokl.

Místním lidem tím dává možnost, aby mu pomohli. Aby oni sami měli dobrý pocit z toho, že nějakou drobností pomohli někomu splnit jeho sen. Někdo pomůže, někdo ne, to je jeho rozhodnutí. Poutník jeho rozhodnutí přijme ať je jakékoli. A jde dál.

Na místě zůstává krátce, jen jednu noc, a putuje dál. Je bezpečné ho ubytovat, protože všechno, co potřebuje, si nese s sebou. Stačí mu nějaká postel nebo místo na přespání. Nepožaduje žádné služby ani luxus. Vzhledem k tomu, že často jde s minimem peněz, tak je vděčný za cokoli.

Takže turista získává přesně ty zážitky, za které si zaplatil a které očekával. Pokud je nedostane nebo jsou jiné než očekával, je zklamaný a naštvaný.

Poutník bere vše co přijde cestou jako dar. Prakticky vždy dostane přesně to, co potřebuje, a je naplněný vděčností.